CČSH v Havlíčkově Brodě

"Jděte do celého světa a hlásejte evangelium všemu stvoření !" 
Mk 16,15

"Náš Pán velí se nebáti záhubců tělesných, velí i život složiti pro lásku bližních svých." 
z husitského chorálu Kdož jste Boží bojovníci

Církev československá husitská (do r. 1971 Cí­rkev československá ) se začala odštěpovat od Římskokatolické církve o Vánocích roku 1919, vyhlášena byla 1. ledna 1920. V Německém Brodě se první­ bohoslužba konala v témže roce v klášterním kostele sv. Rodiny. Základní kámen Husova sboru byl položen v květnu 1926 a stavba byla dokončena v září 1927. Jako první duchovnní a katecheti působili v Brodě František Oliva a Pavel Sochr. 

Původně církev působila na celém území Československa včetně Podkarpatské Rusi. Dnes je v České republice tvořena 350 náboženskými obcemi (zkratka NO), které se sdružují do 5 diecézí (pražská, brněnská - do které náleží i Havlíčkův Brod, královéhradecká, olomoucká a plzeňská). Území Slovenska v současnosti pokrývá jedna diecéze se 4 náboženskými obcemi. 
V čele církve stojí ústřední­ rada složená ze zástupců diecézí­, biskupů, představitele Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy a patriarchy. Církev má presbyterní zřízení s episkopálními prvky. Charakteristickým rysem CČSH je demokracie a spoluúčast laiků na vedení církve. Každou NO vede farář / farářka společně s radou starších.
Základem církevního života jsou pravidelné nedělní bohoslužby, které mají dva vrcholy: Zvěstování Božího slova a zpřítomnění­ Krista ve společenství svátosti večeře Páně. V Havlíčkově Brodě slavíme tradiční zpívanou Farského liturgii zhudebněnou J. F. Pí­chou. Liturgie podle patriarchy dr. Karla Farského tvoří syntézu východních, západních, ale i evangelických liturgických prvků.

Církev vysluhuje 7 svátostí­: křest, biřmování, večeři Páně, pokání­, manželství­, útěchu nemocných a svěcení kněžstva.
Kromě svátostí­, bohoslužeb a pobožností se společenství schází k biblickým hodinám, kde se učí­ porozumět biblickým textům jak ve světle spirituality, tak vědeckého poznání. Duchovní­ a jejich spolupracovníci se věnují pastoraci všech věkových kategorií­, navštěvují domovy pro seniory, nemocnice a všechny, kteří mají zájem o setkání­ s nimi. Duchovního lze požádat o pastorační rozhovor i soukromou zpověď. 

Osobnosti 

Pavel Sochr (1898 - 1989) 

Narodil se 26. dubna 1898 v Německém Brodě. 8. ledna 1925 se stal jedním z prvních kněží CČS(H). Po studiích začal působit jako duchovní v Brodě, i jeho zásluhou byl v tomto městě v roce 1927 slavnostně otevřen Husův sbor, dále připravoval katechetické příručky pro děti a mládež, podílel se na vydávání Věstníku náboženských obcí Církve československé na Českomoravské vysočině, opakovaně vyšel jeho Výbor z dějin církve Ježíšovy (1936 a 1948). 

V prosinci 1926 se oženil. Vedle duchovenské služby spolupracoval s místním muzeem, byl předsedou Městského osvětového sboru a vedl spolek pro nezaměstnanou mládež. Od roku 1939 se zapojil do činnosti odbojové skupiny Obrana národa. Koncem července 1940 zahájilo gestapo hromadné zatýkání, při kterém byl zatčen i Pavel Sochr. Byl vězněn v řadě káznic. 1942 byl propuštěn, ale se zákazem pastorační činnosti. Po osvobození Československa v roce 1945 se okamžitě zapojil do dění v Havlíčkově Brodě. 

Od června 1945 byl jmenován farářem CČS(H) v Přibyslavi. Po odchodu do starobního důchodu nadále vypomáhal jako farář v Dobroníně a výpomocný duchovní pro jihlavský okrsek. V roce 1989 odešel trvale do starobního důchodu. Zemřel na Velký pátek dne 24. března 1989.

Vojtěch Schück (1917-1945)

 Narodil se 9. září 1917 v Pardubicích. Roku 1937 začal studovat Husovu československou evangelickou fakultu bohosloveckou.  31. srpna 1941 přijal kněžské svěcení a působil jako pomocný duchovní v Hlinsku. 
Po dvou letech se s manželkou Zdeňkou a synem Ondřejem přestěhovali do Havlíčkova Brodu, kde přijal místo katechety a pomocného duchovního. Byl zapálený skautský vedoucí, věnoval se poezii a maloval obrazy. Od roku 1944 se angažoval v protinacistickém odboji a pomáhal židovským uprchlíkům. 

"Člověče, musíš jednat! Nesmíš se spokojit s ostatně velmi často klamným, já nic špatného nedělám', ale musíš se nekompromisně postavit za dobro a šířit je." - br. Vojtěch

Květnové povstání v již přejmenovaném Havlíčkově Brodě probíhalo 
5. května 1945. Obyvatelům byl představen ilegální národní výbor, velení povstalců se ujal penzionovaný brigádní generál Jan Růžička, pod jehož vedením byla zahájena jednání s místní německou posádkou o kapitulaci. Vojtěch Schück byl vzhledem ke svému postavení a znalosti němčiny pověřen zklidňováním situace v ulicích. 

Okolnosti ve městě se změnily s příjezdem gestapa. Budova radnice byla obsazena. Ozbrojení příslušníci gestapa a SS začali obsazovat přilehlé ulice. Jednou z hlídek byl těžce postřelen i Vojtěch Schück. Svědkové události se shodují, že bratr Vojtěch apeloval na německé vojáky, ať již zbytečně neprolévají krev, že válka skončila. Když neuposlechl příkaz, aby opustil ulici, jeden z hlídkujících členů SS na něj z bezprostřední blízkosti vystřelil a zasáhl ho do břicha. Převoz do nemocnice byl možný až s prodlením a příčinou smrti bylo vykrvácení. 

Významná data

1920 - vznik CČS(H)

1920 - první česká mše CČS v Něm. Brodě

1926 - položen základní kámen sboru

1927 - otevření sboru